Penzion Laura

Snídaně servírované do apartmánů.

Snídáte rádi na rozkvetlé louce? Proč ne. Rovnou z kuchyňky na zahradu k dřevěnému stolu. Chcete si vypít kafíčko pod rozkvetlou jabloní? Můžete. Ani vaši miláčkové vám nenaruší odpoledni siestu. Houpačka, pískoviště i dětský bazének zajistí vašim milačkům dostatek zábavy na celé dny. Krásný teplý večer - Na klacku před vámi dozlatova opečený buřtík , pivečko ve džbánku.

Restaurace Radnice ve CHřibské velmi dobrá a oblíbená restaurace na náměstí ve Chřibské, nacházející se necelé 2 km od pensionu.

Oblast je vyhledávána především pro houbaření nenáročnou turistiku a cykloturistiku jak v Lužických horách i v Českém Švýcarsku. V lesích okolo penzionu se nachází velké množství divoké zvěře a raritou je největší stádo kamzíků. Překrásné okolí, lesy, louky, rybníky a skály a to vše v půvabné vesničce s nejstarší sklárnou v Evropě. Cyklistické stezky, tenisový kurt i sjezdovky vás opět přilákají do Laury.


Okolní lesy skýtají nespočetné množství hub i lesních plodů. Lesní rybníček s písečným dnem, pravda s vodou trošku studenější, avšak nádherné okolí a ticho lesa vás nechají ihned zapomenout. Pokud jste ovšem milovníci zimních radovánek, jedlová hora poblíž pensionu nabízí nezapomenutelné lyžařské vyžití dvou sjezdovek.Také kousek dál se nabízí možnost zimních sportů. Noční lyžování a v případě nedostatku sněhu malá výpomoc sněhových děl vám poskytne menší sjezdovka vhodná i pro děti.

Jízda na lodičkách (soutěsky),
Kyjovský hrádek,
Naučná ztezka přátelství,
Panská skála (varhany),
Pohraniční opevnění,
Sklárna Chřibská, něco málo o skle,
Štola sv. Jana Evangelisty,
Vlčí deska,
Výlet do Jetřichovic,
Výlet historickým vlakem,
Výlet na Pravčickou bránu,
Výlet na rozhlednu Jedlová,
Výlet na rozhlednu na Studenci.
Jízda na lodičkách (soutěsky) - dříve nazývaná Edmundova nebo Dolní, skalnatý kaňon řeky Kamenice, poslední ze tří soutěsek na dolním toku řeky, VJV od Hřenska. Jeho stěny tvoří strmé, často kolmé skalní stěny, vystupující nad úroveň hladiny do výšky 50 až 150 metrů, s dobře patrným kvádrovým rozpadem pískovců, některé balvany se sesuly na dno kaňonu. - více Původně zcela nepřístupná. Koncem 19. stol. začaly z příkazu knížete Edmunda Clary-Aldringena nákladné úpravy, na kterých se podílelo 200 dělníků pod vedením italských odborníků. Dne 4. 5. 1890 byla soutěska slavnostně otevřena. V úseku, kde skály spadají přímo do vody, nahrazuje cestu plavba na člunech. Přístup z horního okraje Hřenska od mostu pěšinou zprvu po levém, pak po pravém břehu Kamenice pod skalními převisy s třemi tunely ke splavu, nad nímž je dolní přístaviště člunů. Po vodě je možné urazit další úsek 960 m, na který navazuje pěší stezka po levém břehu k Meznímu můstku, odkud je možné pokračovat dál do Divoké soutěsky nebo vystoupit po schodech do Mezné. Nad soutěskou vystupuje řada skal se zajímavými útvary, např. Naučná stezka přátelství Hřensko - Tři prameny (3 km) - odbočka k Pravčické bráně (5 km) - Pravčická brána a zpět (6 km) - Mezní Louka (12 km) - Mezná (14 km ) - Soutěsky (14,5 km) - přístaviště v Tiché soutěsce (15,5 km) - dolní přístaviště (16,5 km) - silnice (18,5 km) - Hřensko (19 km). To nejzajímavější, nejobdivovanější, nejnavštěvovanější a nejznámější objevíme na trase Naučné stezky přátelství. Ta nás z Hřenska povede k největšímu skalnímu mostu v Evropě - Pravčické bráně, nabídne pohled na půvabnou lidovou architekturu i romantickou projížďku Tichou Soutěskou. Panská skála - čedičový vrch (580 m), výrazně vystupující z náhorní plošiny u Práchně na Východním okraji Kamenického Šenova je nejznámější geologickou rezervací u nás. Pěti až šestiboké pravidelné čedičové sloupce jsou téměř svislé, až 12 m dlouhé a mají 20 - 40 cm v průměru. Celý útvar připomíná píšťaly varhan, a proto je často nazýván Varhany. Pod skálou je malé jezírko, které vzniklo v jámě po vytěžení horniny a je plněno srážkovou vodou. Na východním úpatí vrchu stojí starý kamenný sloup Panny Marie. Ze snadno dostupného vrcholu je pěkný rozhled k severu a západu na Kamenický Šenov a okolní kopce. Štola sv. Jana Evangelisty byla založena na severozápadním úpatí hory někdy kolem roku 1781. Jako tzv. dědičná štola měla především funkci odvodňovací a větrací, vedle toho, ale sloužila i k těžbě.